O ÁZERBAJDŽÁNU

Je největší a nejzalidněnější zemí na Kavkaze. Leží v JZ Asii, ale vzhledem k vedení hranic Evropa-Asie je některými pokládán za evropskou zemi.

Nezávislost Ázerbájdžánské republiky byla poprvé vyhlášena 28. května 1918, ale již v dubnu 1920 bylo město Baku obsazeno Rudou armádou a byla tak vyhlášena Ázerbájdžánská socialistická republika. 23. srpna 1991 byl přijat zákon o svrchovanosti Ázerbájdžánu a o sedm dní později byla vyhlášena jeho samostatnost.

Na V je ohraničen Kaspickým mořem, na S sousedí s ruskou republikou Dagestán (284 km), na SZ s Gruzií (322 km), na Z s Arménií (787 km) a na J s Íránem (611 km), ázerbájdžánská exkláva Nachičevan sdílí i 9 km hranice s Tureckem. Ázerbájdžán nemá přístup k otevřenému moři, pouze k moři Kaspickému.

Spor o Náhorní Karabach: Náhorno-karabašská autonomní oblast ustavená v r. 1923 a spadající pod Ázerbajdžán vyhlásila v r. 1991 nezávislost na Ázerbajdžánu. V letech 1992 až 1994 probíhala o Náhorní Karabach otevřená válka mezi Arménií a Ázerbájdžánem, která zasáhla citelně i civilní obyvatelstvo. V současnosti trvá mezi oběma stranami příměří a přes několik rezolucí Rady bezpečnosti OSN je 16 % ázerbájdžánského území, na kterém funguje Náhorno-karabašská republika, okupováno. Náhorno-karabašská republika je na Ázerbájdžánu de facto nezávislá, de iure však není nikým (ani Arménií) mezinárodně uznaná. Několikero mezinárodních jednání v posledních letech zatím na situaci nic nezměnilo. Arménie požaduje uznání nezávislosti Náhorního Karabachu, zatímco Ázerbájdžán požaduje vyklizení Armény okupovaných území. Toto druhé stanovisko podpořil i Evropský Parlament.