Divoká krása Albánie

A proč zrovna do Albánie? Tuto otázku jsem vyslechla takřka od každého, komu jsem se svěřila se svým plánem navštívit tuto postkomunistickou zemičku. Plážoví povaleči mi věštili loupežná přepadení nebo roztrhání divou zvěří. Přibalila jsem do kufru nůž, pepřový sprej a sušené maso (to by mohlo na vlky zabrat) a vyrazila vstříc dobrodružství. A tady jsou mé postřehy.

1. Albánci jsou velmi milí

Jsou také ochotní a ve větších městech se dá poměrně dobře domluvit anglicky. V horách a na vesnicích přichází na řadu slovník nebo pantomima. Není na škodu vědět, že jo zde znamená ne. Za velmi neslušné je považováno fotografování lidí bez jejich souhlasu. Už jen samotné cestování Albánií je velké dobrodružství. Vozovky (zejména na venkově a v horách) jsou plné děr a tak zde více než kde jinde platí, že i cesta může být cíl. Albánská kuchyně není nikterak originální a jedná se o chutný mix středomořské kuchyně s všudypřítomným skopovým masem a zeleninou.

Na venkově nebo při návštěvě kostela či mešity je nutné mít zakrytá ramena a dekolt. Albánci také nejsou příliš nakloněni nudismu. Zkrátka je důležité brát v potaz, že většina obyvatelstva se hlásí k některému z místních náboženství a na podobné výstřelky moderní civilizace si musí teprve zvyknout. V každém městečku se obvykle tyčí jeden či více minaretů, ze kterých se v pravidelných intervalech ozývá zpěv muezzina. K vidění jsou také křesťanské či pravoslavné kostely (tato náboženství zde vedle sebe fungují zcela bez problémů).

Vydejte se s námi do Albánie

2. Nádherné hory

Hory jsou poznávacím znamením Albánie (ne nadarmo se jí říká země orlů). Až po návštěvě albánských hor jsem dokázala ocenit skutečnou krásu této země. Celou Albánii protíná od severu k jihu pohoří, které je nejvyšší v severní části země (na hranici s Černou Horou). V panenské přírodě není problém narazit na volně se pohybujícího vlka, rysa či medvěda (já jsem zahlédla jen stopy větší šelmy – pravděpodobně vlka). Horská turistika se těší mezi návštěvníky Albánie velké oblibě a tomuto trendu se začíná pomalu přizpůsobovat i infrastruktura a turistické značení.

Mírnou hrůzu nahánějí i pověsti o zákonu krevní msty, který byl v horských vesničkách předáván z generace na generaci. Jednalo se o soubor pravidel a zákonů k řešení konfliktů v běžném životě. Hříšníci se před krevní mstou ukrývali v patrových kamenných věžích, kde je ženy zásobovaly jídlem. Jedna taková věž je k vidění ve vesničce Thethi (ostatní věže byly zničeny v dobách komunismu), kde se nachází i unikátní muzeum krevní msty. Okolí vesničky je velmi malebné a lze odtud dojít k nedalekým vodopádům v Grunas či průsmyku Quafa. Naprostým vrcholem mého horského putování bylo údolí Valbona s překrásnými loukami a nezapomenutelným výhledem na majestátní vrchol Maja e Jezercës (2694 m n.m.).

Čtěte také:

Černá Hora: Starověká města v objetí skal a svěží přírody  

3. Nedotčená příroda

Mírné klima a minimum rušivých vlivů napomáhají k přežívání ohrožených druhů zvířat i rostlin. Není mnoho míst v Evropě, kde je možné potkat ve volné přírodě medvěda, vlka, rysa ostrovida nebo šakala. Horské louky rozkvétají mnoha druhy divokých bylin a trav. Skadarské jezero je největší ptačí rezervací v Evropě a v moři se prohání středomořští tuleni, delfíni či plejtvák myšok, dorůstající úctyhodné délky až 27 m.

Cestujte bez obav: Připojištění Special vás chrání před potížemi s Covid-19

4. Dlouhé, téměř liduprázdné pláže

Malebné pláže a blankytně modré moře jsou typické pro oblast Albánské riviéry. Já jsem stihla navštívit letovisko Saranda, kde jsem si při procházkách dlouhou kolonádou, lemovanou datlovými palmami připadala jako v Itálii. Malebné bílé domky, kostelíky i stylové taverničky se super čerstvými rybami vytvářely úžasnou dovolenkovou atmosféru.

Naprostý klenot se nachází jen několik minut jízdy od Sarandy. Klidná zátoka Bunec je vrcholem romantiky (obzvláště při západu slunce). Bílou oblázkovou pláž lemovanou skalisky protíná horská říčka. Zbývá jen doufat, že tento kousek ráje neobjeví ziskuchtiví hoteliéři. Byla by to velká škoda.

To pláže v letovisku Durres jsou trochu jiná káva. Široké pobřeží s jemným bílým pískem lemují lehátka se slunečníky. Plážové bary nabízí nápoje všech chutí i barev a při troše dobré vůle si ani nevzpomenete, že jste vlastně na Balkáně.

Čtěte také:

Řecký ráj to na pohled aneb 5 řeckých ostrovů, které si okamžitě zamilujete

5. Ráj pro milovníky historie

K vidění jsou zde nádherné antické památky, pozůstatky z byzantské i křesťanské éry. Několik jich je zapsáno na seznamu UNESCO. Tím největším klenotem je bezesporu nádherný antický areál Butrint (pozůstatek starověkého města Buthrotum). Již jen příjezd na místo je zážitek. Po prašných silničkách se prochází oslíci naložení těžkými náklady a stařenka s obrovskou nůší na zádech nás potěšila bezzubým úsměvem. K vidění jsou zde obdivuhodně zachovalé památky. Nejimpozantnější je amfiteátr (3 století př. n.l), který pojal až 2000 diváků (představení se tady konají i dnes). Zbytky římských lázní, chrám bohyně Minervy s krásnými nástěnnými malbami, pozůstatky akvaduktu i akropole na kopečku z něhož je nádherný rozhled na celý areál i jezero. Nádherná okolní příroda je domovem celé řady ohrožených druhů rostlin a živočichů.

Zažijte dobrodružství v Albánii

6. Všudypřítomné bunkry

Myslím, že je takřka nemožné minout při návštěvě Albánie bunkr. Jsou rozesety napříč celou zemí (podle odhadů by jich mělo být až 1,5 milionu). Připomínají hlavičky hub a často slouží jako prostor pro více či méně povedenou uměleckou tvorbu. Kdo nemá fotografii s bunkrem, ten jako by v Albánii ani nebyl.