Dokonalé přírodní divadlo: Které žraloky můžete pozorovat ve Středozemním moři

Na pláže Středozemního moře míří každoročně tisíce turistů, toužících po koupání ve sluncem prohřátém moři, dovádění ve vlnách i pozorování pestrého života pod mořskou hladinou. Možná i vám někdy vytane na mysli otázka: Mohu se ve vodách Středozemního moře setkat se žraloky?

Respekt budící paryby, jejichž historie se začala psát před úctyhodnými 450 milióny let, jsou doma všude tam, kde se teplota vody pohybuje v rozmezí 12 °C až 24°C. Vaše plážové radovánky však zcela jistě nenaruší. Většina žraloků žije a loví na otevřeném moři. Na jídelníčku těchto vrcholných predátorů najdete nepřeberné množství ryb, chobotnice, mořské ptáky, ale i plankton či menší mořské savce. Lidské maso byste tak na žraločím jídelníčku hledali nejspíše marně. Zajímalo by vás, jaké nebezpečí představují dravé ryby pro běžné turisty a jak se zachovat v případě blízkého setkání se žralokem? Na tyto i další otázky vám s radostí odpovíme.

Domov žraloků v mořských hlubinách

Středozemní moře je vodní plocha, rozkládající se mezi Evropou, Afrikou a Asií. Jedná se o rozsáhlé vnitřní moře Atlantského oceánu, které má své vlastní, pro nás suchozemce tak přitažlivé, klima. Středomořské západní klima se vyznačuje suchými, horkými léty a mírnými zimami s občasnými srážkami i dostatkem slunečního svitu. Nejhlubší místo byste našli jihozápadně od řeckého města Pylosu. Mořské dno se tu svažuje až do stěží představitelných 5 000 metrů. Právě tyto temné hlubiny jsou domovem i lovištěm obávaných mořských predátorů. Navzdory úžasně pestré fauně i flóře a minimální pravděpodobnosti setkání se žralokem, zajímá mnohé turisty odpověď na jedinou otázku: Se kterými druhy žraloků se mohu setkat ve Středozemním moři? 

Jednou z významných cest, která umožnila nákladním lodím, ale i mořským tvorům pohyb mezi Středozemním a Rudým mořem je Suezský průplav. Uměle vytvořená vodní zkratka, jež před více než 150 lety změnila svět, otevřela nová loviště i mnoha druhům žraloků. Dravé ryby si tak postupem času zvykly na chladnější vody i pestřejší jídelníček. Všechna jejich loviště však mají jedno společné – pokud se lidé chovají správně, s hrůzu nahánějícími čelistmi žraloků se setkají jen v přírodopisných dokumentech.

Objevujte s námi svět

Ve kterých oblastech Středozemního moře je nejvyšší výskyt žraloků?

Ve vodách Středozemního moře žije celkem 47 druhů žraloků. Jen zlomek z nich představuje pro člověka skutečnou hrozbu. Přirozeným lovištěm těchto fascinujících tvorů jsou mořské hlubiny. Hřbetní ploutev, rozrážející mělké pobřežní vody můžete pozorovat jen velmi zřídka. Zabloudí-li žralok přeci jen do blízkosti koupajících se lidí, obvykle se stane mediální hvězdou, jež na několik dní odsune do pozadí snímky slunících se celebrit. Žraločí ploutev tak každoročně přeruší okurkovou sezónu na Mallorce či Ibize. Většina žraloků, kteří se objeví v teplých pobřežních vodách, je pro člověka zcela neškodná. Žraloci mělkým vodám spíše vyhýbají. Až na pár pro člověka neškodných druhů, pro které je domovem teplá voda u korálových útesů.

Za posledních 117 let bylo ve Středozemním moři zdokumentováno 118 útoků žraloka na člověka. Je nutné konstatovat, že šlo ve většině případů jen o menší incidenty. V letech 1902 až 2019 skončilo fatálně jen 16 případů. I když odborníci a vědci zahrnou do svých statistik všechny známé útoky žraloků po celém světě (včetně Austrálie, Afriky i USA), je o hodně pravděpodobnější, že vás usmrtí padající kokos, úder blesku nebo padající asteroid.

Jaké druhy žraloků žijí ve Středozemním moři?

V blankytně modrých vodách, obklopujících populární prázdninové destinace, jsou občas spatřeny menší druhy žraloků, zejména žraloci dlouhoploutví či žraloci modří, kteří jsou pro člověka zcela neškodní. Tato velmi plachá zvířata útočí jen velmi zřídka. Když už mluvíme o žralocích a naší fascinací těmito tvory, většinou máme na mysli velkého bílého žraloka. Tohoto vrcholného predátora, jenž může dosahovat délky až 7 metrů, proslavil zejména film Čelisti. Jeho výskyt je potvrzen i ve Středomoří, kde preferuje především klidné vody Sicilského průlivu, Jadranu i Egejského moře. Blízkost pobřeží jej však nikterak neláká. V následujících řádcích se dozvíte, s jakými dalšími druhy žraloků se můžete setkat ve Středozemním moři.

Zájezdy k moři

Žralok bílý

Největší dravá paryba na světě je doma téměř ve všech oceánech a malá populace brázdí také vody Středozemního moře. Když se jeden pětimetrový exemplář ukázal před několika lety u pobřeží baleárského ostrova Cabrera, jižně od Mallorcy, šok i překvapení bylo veliké. Faktem je, že žraloci bílí byli v minulosti ve Středomoří mnohem běžnější než dnes. Žraloka bílého rozeznáte od jeho příbuzných zejména podle respekt budící délky i 300 ostrých trojúhelníkových zubů, které mu vyrůstají rovnou v pěti řadách. Přijde-li během lovu o některý z nich, nemusí si dělat starosti, po několika dnech mu na místě vypadlého zubu naroste nový. V tlamě velkého bílého žraloka se během 70 let dlouhého života obmění na 20 000 zubů. Z jeho smrtícího sevření tak obvykle není úniku. Fascinující je také jeho rychlost – při útoku dokáže zrychlit až na 56 km/h.

Žralok sleďový

Už jste možná slyšeli teorii o pádlujících surfařích, kteří svým stínem připomínají žralokům tuleně. Celosvětově jsou známy pouze dva útoky žraloka sleďového na člověka a vždy se jednalo právě o surfaře. Tento druh žraloka se cítí nejkomfortněji v hloubkách okolo 700 metrů, kde si pochutnává na tučných makrelách, treskách či sledích.

Žralok modrý

Tento druh žraloka můžete nejčastěji spatřit během plavby na otevřeném moři – jeho tenké, světle modře zbarvené tělo zajisté upoutá vaši pozornost. Díky velkým prsním ploutvím jsou tito žraloci dokonale přizpůsobeni životu v hlubinách. Mohou se ponořit až do hloubky 350 metrů. Na jejich jídelníčku jsou především krevety, chobotnice, humři, mořští ptáci i menši druhy žraloků. Žraloci modří obvykle plavou ve větších skupinách, rozdělených podle pohlaví i velikosti. Samci a samice plavou obvykle odděleně a v hejnu panuje přísná hierarchie. Dominantní jedinci určují směr a těm submisivním náleží zadní pozice. Na otevřeném moři bývají žraloci modří obvykle velmi zvědaví a nezřídka připlují na dosah lodi. Šance na setkání ve Středozemním moři jsou však spíše mizivé.

Žralok hedvábný

Ač by se podle názvu mohlo zdát, že žralok hedvábný by neublížil ani mouše, opak je pravdou. Romanticky znějící jméno dostal podle jemné kůže. Ač jsou útoky tohoto žraloka na potápěče spíše vzácné, je lepší jej pozorovat z uctivé vzdálenosti. Agresivní povaha i samotářský způsob života může mít v případě nežádoucího vyrušení fatální následky. Jídelníček tohoto žraloka, vyskytujícího se nejčastěji v hloubkách okolo 500 metrů, se skládá z větších ryb, ale i slávek či chobotnic.

Žralok kladivoun

Tvar těla žraloka kladivouna je natolik specifický, že si jej rozhodně nespletete s žádným jiným. Strach nahánějící hlava ve tvaru kladiva umožňuje kladivounům dokonalý 360stupňový výhled i přesné vnímání hloubky. Jeho potencionální kořist se tak musí mít opravdu na pozoru. Útoky žraloka kladivouna na člověka jsou velmi ojedinělé a nekončí tragicky. Z pouhých sedmnácti celosvětově zaznamenaných setkání neskončilo ani jedno úmrtím. Díky své zálibě v mělkých vodách hrozí žralokům kladivounům spálení pokožky sluncem. Fakt, že u nich nebyl nikdy zaznamenán případ rakoviny kůže fascinuje vědce na celém světě. Kůže sežehnutá sluncem bez jediného melanomu, představuje fascinující evoluční adaptaci i velkou naději pro lidstvo. Kladivouni vás přesvědčí také o tom, že i žraloci vyznávají různé plavecké styly. Tento druh paryby preferuje plavání na boku pod úhlem 50 až 75 stupňů.

Žralok písečný

Jak jméno tohoto žraloka napovídá, nejčastěji se s ním setkáte u písčitého dna, kde nepozorovaně číhá na nic netušící oběť. Během jednoho dne dokáže zkonzumovat až 45 kilogramů masa – o lidské maso však ani v nejmenším nestojí. Vyskytuje se ve všech teplejších mořích a setkat se s ním můžete i v tom Středozemním, kde přes den odpočívá a s příchodem noci se vydává za potravou. Od ostatních druhů žraloků se odlišuje především dlouhými zuby, vyčuhujícími ven z tlamy. Strach nahánějící vzhled je v rozporu s jeho plachostí. Od roku 1580 bylo na celém světě zaznamenáno jen 29 útoků na lidi.

Ostroun obecný neboli Dogfish

Malí a štíhlí žraloci s oblibou prozkoumávají teplé pobřežní vody. Ve Středozemním moři obvykle dorůstají jen délky okolo půl metru. To vysvětluje i fakt, že dosud nebyl zaznamenán žádný útok tohoto žraloka na člověka. Za své neobvyklé jméno vděčí velkým vykuleným očím, připomínající roztomilého plyšového pejska. Nenechte se mýlit, tito žraločí trpaslíci předčí své větší příbuzné svou vynalézavostí. Před ataky predátorů se brání tím, že si naplní břicho vodou a působí tak mohutnější, než ve skutečnosti jsou.

Žralok tygří

Tento žralok, jehož tělo zdobí nepřehlédnutelné pruhy, které s postupujícím věkem blednou, je velký labužník. Na rozdíl od svých příbuzných si s velkou oblibou pochutnává na mořských želvách. Přirozeně tak reguluje jejich počty a tím chrání křehký podmořský ekosystém. Pravděpodobnost, že během potápění ve Středozemním moři narazíte na žraloka tygřího je velmi malá. Kdyby se vám to přeci jen poštěstilo, pak si kromě pohledu na toto gigantické zvíře užijete i pohled na množství rybiček i dalších mořských živočichů, kteří se třou o drsnou žraločí kůži. Žralok jim tak slouží jako plovoucí kosmetický salón, s jehož pomocí se zbaví obtížných parazitů.

Žralok mako

Dalším rekordmanem žraločí říše je krátko ploutvý žralok mako. Až čtyřmetroví a 500 kilogramů vážící žraloci dokáží vyvinout největší rychlost ve žraločí říší. Zvláštní jméno dostali podle Maorů, původních obyvatel Nového Zélandu. V jejich jazyce znamená mako ,,žraločí zub,,. Ty dodnes nosí Maorové jako součást tradičních náhrdelníků. Kromě rychlosti vynikají tito žraloci ještě jednou zvláštní dovedností – s překvapivou elegancí dokáží vyskočit z vody. Možná si pamatujete na případ, kdy 140 kilogramový žralok mako vyskočil na palubu rybářské lodě a jejímu majiteli způsobil nejen šok, ale i nemalou škodu na vybavení plavidla. Výskyt žraloků mako v okolí Baleárských ostrovů či Barcelony je dobrým znamením pro všechny milovníky křišťálově čistého moře. Tito drobečci jsou totiž velmi citliví na znečištění a pro člověka jsou naprosto neškodní. Živí se převážně makrelami a tuňáky.

Správné chování

Ještě stále máte obavu ze setkání se žralokem? Potápění i plavání ve Středozemním moři vám tento jedinečný zážitek nabídne spíše ojediněle. Dokonce i potápěči, kteří pořádají výpravy za těmito majestátními tvory, se po celodenní plavbě vracejí ke břehu zklamaní. Pokud by však k této velmi nepravděpodobné události přeci jen došlo, nezapomeňte dodržet několik základních bezpečnostních pravidel.

• Vyhněte se ústím řek
• Vykliďte pole – pokud zablokujete žralokovi únikovou cestu, bude se cítit ohrožen a s největší pravděpodobností zaútočí
• Nezapomeňte udržovat oční kontakt
• Při surfování pokládejte ruce i nohy na prkno
• Dýchejte klidně – zabráníte tak panice
• Nechoďte plavat velmi brzy ráno nebo pozdě večer – tehdy jsou žraloci nejaktivnější
• Při koupání odložte lesklé šperky
• Vyvarujte se trhavým pohybům
• Nekoupejte se v blízkosti rybářských lodí
• Vyhýbejte se kalné vodě

I když v nás Hollywoodské filmy a senzační novinové titulky posilují strach z potenciálního žraločího útoku, čísla mluví jasně. Ve skutečnosti by se měl bát spíše žralok. Vědecké studie dokazují, že populace žraloků ve Středozemním moři klesla během několika posledních desetiletí o alarmujících 95 procent. Z toho důvodu je výskyt těchto krásných zvířat spíše důvodem k oslavě.

Nadměrný rybolov i znečišťování oceánů ohrožují přirozené prostředí, které je nezbytné pro zachování tohoto druhu. Jejich vyhynutí by zvýšilo počet ryb, kterými se živí a tím by byla ohrožena populace menších ryb i měkkýšů, což by mělo nedozírné následky pro celý ekosystém.

Až se příště během své dovolené ponoříte do blankytně modrých vod Středozemního moře, pamatujte, že jste svědkem dokonalého přírodního divadla. Fascinujícího soukolí, ve kterém platí jednoduchá rovnice jíst a být sněden. Soukolí, v němž nám byla přisouzena role pozorovatele.

Zdroj: ab-in-den-urlaub.de