Egyptské oázy

Také ve vás zmínka o pouštní oáze vyvolává představu tajuplného místa, jako vystřiženého z románů Agathy Christie? Kousek zeleně, uprostřed nehostinné pouště, ke kterému se upírají zraky karavan, vezoucích náklad vzácného koření. Skutečnost je sice o něco méně dobrodružná, ale nenechte se odradit. Návštěva některé z egyptských oáz, rozesetých ve žhavé Sahaře, vám představí dosud nepoznaný svět.

Sahara, jakkoli zní její název romanticky, je velmi nehostinné místo. Většinu její plochy pokrývají štěrkovité, hlinité či kamenité pouště. Na území o rozloze jen o něco málo menší než celá Evropa, jsou tak jediným útočištěm pro lidi i zvířata životodárné oázy. Vždyť v letních měsících tu teploty nezřídka přesahují těžko představitelných 50 °C ve stínu a během noci může teplota klesnout až na 10 °C . Tento velký teplotní rozdíl způsobuje oblast vysokého tlaku i stále jasná obloha, která přispívá k snadnému ochlazení zemského povrchu.

Drtivou část území Egypta tvoří poušť. Na západ od řeky Nil se nachází Libyjská poušť na východě se rozkládá poušť Arabská. Téměř všichni obyvatelé Egypta žijí v úrodném údolí okolo řeky Nil nebo v jeho deltě. Menší část obývá letoviska v okolí Rudého moře a oázy. Staří egypťané věřili, že poušti vládne bůh zemřelých Osiris a tak se do těchto nehostinných míst příliš nevydávali. To se změnilo s objevem úrodných ostrůvků plných zeleně. Nacházeli zde vzácné koření i drahokamy. Dnes je hlavním bohatstvím oáz úrodná půda. Díky dostatku vláhy i příznivému klimatu se tu dají pěstované plodiny sklízet i třikrát ročně. K nejčastěji pěstovaným plodinám patří fíky, datle, olivy či tamaryšky. Větší oázy se specializují spíše na obiloviny. Můžete se tak procházet mezi políčky osetými prosem či pšenicí.

Na většinu egyptských oáz narazíte v Libyjské poušti. Nepředstavujte si však romantický shluk palem a beduínských stanů. Ve skutečnosti se jedná o poměrně rozsáhlé oblasti. Většina oáz je zcela závislá na podzemní vodě, která zde vyvěrá na povrch a vytváří větší či menší jezírka. Voda se zde nakumulovala zřejmě během poslední doby ledové. Tehdy tady panovalo příjemné klima a Sahara byla pokryta lesy a loukami. Postupné oteplování klimatu proměnilo celou oblast v poušť, která se stále rozšiřuje směrem k jihu. Celý proces je ještě urychlen činností člověka. Nevhodným obděláváním půdy i spásáním úrodných luk.

Mezi nejznámější oázy patří Fafafry, Dachly, Baháríji a Chargu. Oázy jsou spojeny poměrně kvalitní silnicí, vytvářející v poušti mnohakilometrový okruh.

Oáza Dachla je považována za nejkrásnější v Egyptě. Je známá zejména díky pevnosti Al Qasr. Ta zde byla postavena ve 12. století. První známky osídlení oblasti pocházejí z prehistorických dob. Svědčí o tom množství maleb zanechaných na okolních skalách. Většina místních obyvatel, žijící ve 14 osadách, se živí zemědělstvím a farmařením. Hlavním městem oázy je městečko Mút. Každá osada má vlastní studnu, která je využívána k zavlažování palmových hájů, políček s obilím či zeleninou.

Největší egyptská oáza Charga je od Dachly vzdálena 190 kilometrů. Tady si budete připadat jako v moderním letovisku. Obklopí vás široké ulice, vysoké budovy i čilý dopravní ruch. Nejhojnějším dopravním prostředkem je tady motorka, která bývá nezřídka obsazena třemi i více osobami. K vidění jsou zde i zajímavé památky. Mezi nekrásnější patří chrám v Hibis. Je zasvěcen bohu Amonovi a obklopuje jej hustý palmový háj. Cestu k chrámu lemují kamenné sfingy. V nedaleké poušti se nachází nekropole al-Bagawat s desítkami hliněných, bohatě zdobených koptských hrobek.

Nejmenší z egyptských oáz je Farafra. Slouží jako základna pro výpravy do pouště. Dříve se v jejím centru nacházela opevněná citadela na které se podepsal zub času a dnes si můžete prohlédnout již jen její pozůstatky. Příjemná je procházka zdejší palmovou zahradou. Hustý porost poskytuje příjemný stín a přímo vyzývá k relaxaci. Nachází se zde celá řada zavlažovacích kanálů. Voda v některých z nich je poměrně horká a během chladnějších večerů halí krajinu v okolí do neprostupné mlhy.

Oáza Bahríja se nachází 300 km od metropole Káhira. Rozkládá se na území o rozloze 2 000 km² . Leží na trase dávné obchodní trasy. Ve starověkém Egyptě se zde nacházela proslulá vinařská oblast. Dnes tuto zašlou slávu připomínají artefakty v místním muzeu. K vidění jsou i vzácné zlaté mumie, nalezené v roce 1996. V blízkosti hlavního města Bawiti se nachází Alexandrův chrám. Jedná se o jediné místo v Egyptě, kde je vystavena kartuš Alexandra Velikého. Na území oázy vyvěrá několik pramenů, včetně jednoho sirného, který má blahodárné účinky na lidský organismus.