Fascinující medúzy aneb Vše, co potřebujete vědět při setkání se žahavcem

Populární prázdninové destinace nenabízí jen krásné pláže, ale také fascinující svět pod mořskou hladinou. Kromě pestrobarevných rybek se tu můžete setkat i s pozoruhodnými medúzami. Tyto elegantní tvory je povětšinou lepší pozorovat z uctivé vzdálenosti. Prozradíme vám, jaké druhy medúz existují a co dělat, když se dostanete do kontaktu s jejich žahavými chapadly.  

Ve světových oceánech žije na 2 000 druhů medúz. Jen stěží byste tak hledali místo, o kterém by se dalo s jistotou říct, že v něm nepotkáte ani jednoho zástupce rodu medúzovců. Medúzy doslova proplouvají světovými oceány od jižního až po severní pól. S některými druhy se běžně setkáte i v našinci tolik oblíbeném Chorvatsku, Egyptě, Řecku, Itálii či na Kanárských ostrovech.  

Objevujte s námi svět

Medúzy patří k nejstarším živým organismům na Zemi. Vědci odhadují jejich stáří asi na půl miliardy let. Za tu dobu si stihly vybudovat důmyslný obranný systém, který funguje i posmrtně. Zejména děti by měly být o této skutečnosti dobře informovány a v místech s častějším výskytem medúz používat boty do vody i při pobytu na pláži.  

Co je medúza?  

Medúzy známe jako podivné želatinové tvory, jež se vznášejí s obdivuhodnou elegancí nejčastěji v mělkých pobřežních vodách. Ale jen málokdo ví, že se nejedná o živočišný druh v pravém slova smyslu. Je to jen jedno z vývojových stádií životního cyklu žahavců. První ze stádií se nazývá polyp, ten se přichytí ke skále nebo mořskému dnu a čas od času příčně oddělí malou medúzku. Ta už má důvěrně známý zvonovitý tvar těla složený z klobouku a žahavých chapadel. Některé druhy medúz tráví celý život na mořském dně, většina se však nechává unášet mořskými proudy. Svůj pohyb dokážou ovládat jen ve velmi omezené míře. A tak nemůžete počítat s tím, že by se vám medúza snažila vyhnout. Většina medúz se živí planktonem a menšími mořskými živočichy. Ty loví pomocí žahavých buněk, umístěných na konci chapadel. Po kontaktu vylučují jed, který je učen k paralyzování oběti.  

Čtěte také:

Dokonalé přírodní divadlo: Které žraloky můžete pozorovat ve Středozemním moři

Neškodné medúzy  

Nejprve dobrá zpráva. Většina člověku nejnebezpečnějších medúz se vyskytuje při pobřeží Austrálie či Kalifornie. Zcela bez obav se můžete koupat v Severním a Baltském moři, kde se vyskytují neškodné druhy, které pro plavce nepředstavují žádné nebezpečí. Pokud jste se někdy v Baltském nebo Severním moři setkali s medúzami, pak se jednalo nejspíše o medúzu měsíční. Těmito oválnými průhlednými živočichy se to na pobřeží těchto destinací jen hemží. Pro člověka jsou však zcela neškodné.  

Dalším z hojně rozšířených druhů, jež je k vidění i na pobřeží Středozemního moře je žebernatka, která svým tvarem nápadně připomíná angrešt. Přísně vzato se nejedná o medúzu, protože žahavé buňky byste u tohoto druhu hledali marně. Díky tomu nemůže vylučovat žádný jed a její krásou se můžete opájet zcela bez obav.  

Během potápění v Egyptě vás možná překvapí neobvykle zbarvená talířovka ušatá. Fialová medúza s charakteristickým čtyřlístkem dorůstá jen do velikosti 10 centimetrů a je oblíbenou potravou mořských želv či korálových rybek. Její žahnutí dospělý člověk ve většině případů ani nezaznamená.  

Dovolená u moře

Žahavci, kterým se vyhnout 

Na čarokrásných plážích Kanárských ostrovů, Portugalska či Maroka, tedy ve vodách Atlantiku, můžete narazit na obávané žahavé měchýřovky portugalské, jež jsou od ostatních druhů snadno rozpoznatelné díky typickému namodralému váčku i jemným chapadlům plným nebezpečného jedu. Ten může zejména dětem a citlivějším jedincům způsobit nepříjemné popáleniny.  

Až metr dlouhá zřasená chapadla a zvonovitý tvar je typický pro talířovku svítivou. Ta přidělává vrásky hoteliérům v Chorvatsku zejména na počátku letní sezóny. Chapadla lemovaná žahavými buňkami, které vylučují silný toxin, způsobují silné zarudnutí a bolest.  

Teplé Středozemní moře v Itálii je domovem talířovek kompasových – medúz s nedobrou pověstí. Volně plovoucí talířovka je pouhým okem těžko viditelná a nepozorným plavcům může kromě psychické újmy přivodit i bolestivé šrámy.  

Čtěte také:

Cestovní pojištění: Neviditelný strážce vaší dovolené

Co se stane, když se dotknete medúzy 

Za špatnou pověstí medúz stojí právě žahavé buňky, umístěné na koncích průhledných chapadel. Přehnaný strach z těchto živočichů, jejichž tělo je tvořeno z 97 % vodou, mít však nemusíte – ve většině případů si ze setkání s medúzou odnesete jen nepříjemný zážitek v podobě mírného otoku, svědění kůže či brnění a zarudnutí postiženého místa.   

Dotek žahavých buněk z chapadel medúzy obvykle pocítíte jako silné bodnutí, podobné tomu včelímu. Z chapadel se po doteku uvolní žahavé buňky, obsahující jed, který je pro menší mořské živočichy smrtelný a lidem způsobí nepříjemnou kožní reakci. Funguje podobně jako žahnutí kopřivou. Postižená kůže svědí a pálí. Jako památku na setkání s medúzou si odnesete také zarudnutí a puchýře, které zmizí až po několika dnech. Může se objevit i otok. Na rozdíl od kopřivy vstřikuje medúza svůj jed pod velkým tlakem. A to je hlavní důvod, proč jed účinkuje rychlostí blesku. Obvykle tak ucítíte ostrou bolest dříve, než se stihnete dostat z vody. Máte-li extrémně citlivou pokožku, může se stát, že vám zůstanou trvalé jizvy nebo se objeví pigmentové skvrny. Ve výjimečných případech může dojít také k alergické reakci.  

Na toxiny obvykle nejsilněji reagují lidé s alergiemi na včelí bodnutí, poruchami krevního oběhu nebo chronickými nemocemi. Zde je nutná zvýšená opatrnost. Ideální je poradit se s lékařem, jak postupovat v případě žahnutí medúzou. Samozřejmou součástí cestovní lékárničky by pak měla být antihistaminika.  

Poznávejte svět

První pomoc  

Když už jste si po setkání s medúzou odnesli šrám na těle, pak nemusíte propadat panice. V drtivé většině případů budete pociťovat stejný diskomfort jako při spálení od slunce, bodnutí vosou nebo popálení kopřivou.  

 Stačí postupovat následovně: 

• Bolest, kterou pociťujete, vám způsobují chapadla, která se vám přilepila na kůži. Prvním krokem tedy musí být jejich okamžité odstranění a zchlazení postiženého místa mořskou vodou. Nikdy nepoužívejte pitnou vodu ani alkohol, žahavé buňky by praskly a způsobily by vám ještě větší bolest. Nedoporučuje se ani tření ručníkem – mohlo by vést k otevření toxických buněk.  
• Zasaženou pokožku můžete posypat pískem a nechat mírně zaschnout. 
• Vzniklou vrstvu následně seškrábnete kreditní kartou nebo hřbetem nože. Dobrou službu vám prokáže také krém na holení, ale ten s sebou s největší pravděpodobností na pláži mít nebudete.  

Čtěte také:

Nové technologie na letištích: Temperamentní Španělsko bez odbavovacích front

Medúzy při koupání 

Elegantně plující medúzy vám možná připomenou ladné pohyby baletek. Během koupání se jim však snažte, pokud možno, vyhnout. V závislosti na ročním období, počasí i podmořských proudech bývají mělké vody u pobřeží doslova v obležení medúz. Pokud už z pláže vidíte hejna medúz, raději koupání odložte na později.  

Setkáte-li se s medúzou přímo na moři, zůstaňte v klidu a pomalu plavte pryč. Rychlými pohyby vytvoříte podtlak, který by přitáhl medúzu přímo k vám. Snažte se dostat mimo dosah jejích žahavých chapadel. Často se stává, že odliv vyvrhne na pláž mrtvé medúzy. Odolejte pokušení a nepřibližujte se k nim. Jejich chapadla mohou stále vylučovat jed. Během procházek po pláži tak raději noste boty do vody.  

Cestujte bez obav: Nabízíme komplexní cestovní pojištění

Žahavci na jídelníčku  

Ač vám může výskyt medúz značně zkomplikovat dovolenou, v některých oblastech jsou tato rosolovitá stvoření našimi pomocníky. Výzkum buněk těchto fascinujících tvorů přinesl zajímavé poznatky. Buňky z medúz se tak dnes používají zcela běžně ve farmaceutickém i kosmetickém průmyslu. 

Zejména v Asii jsou medúzy oblíbenou položkou na jídelníčku. Mnoho druhů medúz je vhodných ke kuchyňské úpravě. Kvůli velkému obsahu vody se však nejedná o nutričně hodnotnou potravinu. Navzdory tomu je každoročně uloveno za účelem konzumace více než 320 000 tun medúz.