Kolik nejděsivějších míst světa znáte?
Hadí ostrov, modrá díra uprostřed moře, ostrov panenek, sochy pod vodou, nebo děsivé katakomby. To je jen krátký výčet těch nejděsivějších míst, které lze po celém světě navštívit. Už jste na nich byli, nebo o nich nyní slyšíte poprvé? Zde vám přinášíme seznam těch nejzajímavějších z nich – tak se pojďme trochu bát!
Dveře do pekla hledejte v Turkmenistánu
Hledat vstup do pekla v Kalifornii je už dávno out – mnohem úspěšnější totiž budete v provincii Ahal, konkrétně uprostřed pouště Karakum. A ten název „Dveře do pekla“? Přesně tak pojmenovali místní obyvatelé asi 230 stop široký kráter, který nejspíš nikdy nepřestane hořet. Představa pekelného ohně je jistě děsivě lákavá, ve skutečnosti však za tento nehasnoucí oheň může metan. Sovětští vědci v minulosti zkoušeli najít na tomto území zásoby ropy, místo toho však omylem narazili na zásoby zdejšího metanu. Ropná plošina se zhroutila, vytvořila tento obří kráter a uvolnila nebezpečný plyn do vzduchu. Vědce tedy napadlo kráter zapálit a plyn tak spálit, ovšem povedlo se jim tak pouze vytvořit Danteovu esomální anomálii, která zde hoří již 40 let a dost možná dalších 40 hořet bude.
Smrtelná cesta v Bolívii
Přesně takto se přezdívá North Youngas Road, která vede z La Pazu přímo do Bolívie. Na první pohled ve vás tato obyčejná cesta asi nezanechá žádný děsivý pocit, ale to ještě nevíte vše. Silnice totiž vede amazonským deštným pralesem a to ve výšce 15 000 stop. K této výšce si navíc představte omezenou viditelnost zapříčiněnou častými dešti a mlhou, žádná zábradlí a 200-300 úmrtí ročně. Stále máte chuť sednout do auta a tento 50 km dlouhý úsek projet? Raději dejte na rady místních a přidejte se k dalším turistům, kteří si tento výhled užívají spíše v rámci pěší túry.
Japonské Nagoro
Slyšíte tento název poprvé? Tak to vám napovím – jedná se o malou vesničku v Japonsku, která se dá v postatě považovat za hrací místo v živé velikosti. Pravdou totiž je, že zde žije více panenek než lidí. Může za to místní umělec Tsukimi Ayano, který vytvořil panenku v živé velikosti za každého člověka, který zde zemřel, nebo se odstěhoval. Dnes tedy panenky najdete všude – na lavečkách, ve školních lavicích, nebo okolo řek v rolích rybářů.
Kříže v Litvě
Lidé je sem na jeden z kopců umisťují již dlouhou dobu a to z různých důvodů. V dobách středověku tyto kříže vyjadřovaly touhu po nezávislosti Litvy, po rolnickém povstání pak kříže symbolizovaly památku rebelů, kteří zde při této události přišli o život. A násilí se s kopcem plným křížů pojilo ještě jednou, v době sovětské okupace. Zatímco sověti kopec ničili, místní obyvatelé ho neustále obnovovali a udrželi ho až do dnešní doby. Nyní je zde přes 100 000 křížů, které se při větru pohupují, naráží do sebe a hrají jako stovky zvonkoher.
Antarktida a její krvavý vodopád
Na první pohled si nejspíš budete připadat jako svědci místa činu. Nenechte se ale zmást – nejedná se o krev, na co se díváte, nýbrž o ryze přírodní zázrak. Tím je pokryto všech pět pater karmínového vodopádu. Krvavě rudou barvu zde zanechali mikrobi, kteří se nachází v jezeře, které zaplavilo místní ledovec před asi pěti miliony let. Voda pod ledem nemá dostatečný přísun kyslíku a světla, čímž se stále více koncentruje. Ta samá voda je zde navíc asi třikrát slanější než v oceánu, což zajišťuje ochranu před zmrznutím. Na několika místech pak prosakuje na povrch a tvoří právě tuto krvavou podívanou.
Cestujte bez obav: Nové připojištění vás chrání před potížemi s Covid-19
Houpající se mrtvoly na Filipínách
Pokud chcete i po smrti zůstat hlavou ve vzduchu, nechte se pohřbít v Sagadě – zde se totiž rakve do země nezakopávají. Zavěsí se minimálně šest stop nad zemí tam, kde to zrovna jde. Může se tak stát, že svůj věčný odpočinek mrtví tráví třeba zavěšeni na skále. Tento netypický způsob pohřbívání se pojí se starou tradicí – vyřezejte si vlastní rakev, zemřete a povstaňte přímo vedle svých předků. V dnešní době jsou tak místní útesy plné rakví, z nichž každá je jiná, originálně vytvořená osobou, která leží uvnitř.
Nemocnice v Německu
Pro děsivé zážitky nemusíte ani jezdit příliš daleko, protože jedno z těchto strašidelných míst se nachází hned kousek od nás. Stará nemocnice, která je dnes místní děsivou atrakcí, v minulosti sloužila jako objekt pro léčbu tuberkulózy. Během první světové války se zde navíc léčili ranění vojáci, mezi nimi také jeden jménem Adolf Hitler se zraněním nohy. Za druhé světové války pak byla nemocnice hlavním centrem pro léčbu nacistických vojáků, po pádu berlínské zdi sloužila sovětům. V dnešní době se jen několik málo oddělení skutečně využívá a to jako neurologické rehabilitační centrum. Velká část budovy je však uzavřena, padla za oběť vandalům a připomíná spíše zařízení z amerického hororu než místo, na kterém byste čekali odbornou pomoc.
Velká modrá díra v Belize
Teď se na chvíli přesuneme ze souše na moře, konkrétně do Belize, kde se uprostřed ničeho ve vodě rozprostírá obrovská modrá díra. Ta je obklopena krásnými útesy plnými korálů, za kterými se ročně vydá mnoho potápěčů. Nejprve si prohlédnou zdejší korály, poté se vydají prozkoumat tuto 400 stop hlubokou modrou díru, která je plná velkých podvodních stalaktitů a stalagmitů a bůh ví čeho všeho ještě. Tyto skalní útvary se zde vytvořily během posledního období ledovců. Potopení až úplně dolů je samozřejmě velmi složité a namáhavé, nicméně čím hlouběji jdete, tím více zjišťujete, jak krásné v minulosti ledovce byly.
Mexické panenky
Hráli jste si jako malí s panenkami? Pak si své dětství připomeňte v Mexiku, kde je jim věnován celý ostrov. Rozmístil je zde již v minulosti správce ostrova, který na břehu našel mrtvou dívku a panenkami se snažil odehnat zlé duchy. Taková ochrana je však nejspíš psychicky náročná, jelikož se muž nejspíš zbláznil a panenky, či jejich části, začal pohazovat snad všude po ostrově. Pokud se tedy stále chcete vydat na tuto vzpomínkovou cestu do dětství, můžete si dokonce pronajmout vlastní loď a ostrov obeplout, ti odvážnější zde dokonce zkouší přespat.
Kapucínské katakomby v Itálii
Katakomb je sice na světě spousta, žádné z nich však v návštěvnících nebudí tak zvláštní pocity, jako ty sicilské. V minulosti se zde na mrtvoly aplikovala tak zvaná mumifikace, což bylo poměrně vzácné v těchto končinách. Proto se tato specialita rychle rozkřikla a v katakombách chtěl být najednou pohřben každý druhý občan. Došlo tak v podstatě k přehlcení mrtvolami a katakomby byly brzy zaplněny tisíci těl. Aby byl v pohřbívání nějaký řád, těla jsou rozdělena různě do místností podle původu – je zde místnost pro mrtvé církevní hodnostáře, pro bohaté, pro děti, či pro panny. Tito všichni byli časem oblečeni do obleků z devadesátých let, vystaveni podél chodeb a dnes mají obdobnou funkci jako exponáty v muzeu. Návštěvník se tak prochází mezi kostrami v kabátech a oblecích a mnohdy opravdu netuší, co si o tom všem tady myslet.
Kristus pod vodou v Itálii
A v Itálii ještě chvilku zůstaneme, tentokrát se však trochu namočíme. Přijde vám představa obří sochy pod vodou překvapivá? Ve skutečnosti jich je hned několik, rozmístěných na různých místech na dně oceánu. Jedná se o jednu a tu samou kopii sochy Ježíše, tu originální však najdete právě v Itálii, na dně Středozemního moře. Zde byla socha umístěna potápěčem, na počest úmrtí jiného potápěče – přesně na místo jeho úmrtí. Výsledkem je osm stop vysoká socha Krista, která hledí vzhůru s nataženými pažemi. Koroze a řasy jen dodávají na děsivosti tohoto zvláštního podvodního tělesa. Ať už však na tento výjev pohlížíte jakkoli, jako na děsivý, nebo naopak fascinující, nebylo by super mít podvodní selfie s Ježíšem?
Brazílie a hadí ostrov
Jedná se o místo, které se mezi těmi děsivými řadí rozhodně na první příčky. Je dokonce tak nebezpečné, že brazilská vláda zakazuje lidem ostrov navštěvovat – jakoby to snad někdo chtěl. Hustota zlatých zmijí je zde opravdu nevídaná, jelikož zde najdete v průměru 5 hadů na metr čtvereční. A jak je tohle možné? Před 11 000 lety se zvedala hladina moří a oddělila tak tento kus pevniny od zbytku Brazílie. Vznikl tak ostrov, na kterém byli uvězněni hadi a ti se postupem času přizpůsobili životu na tomto ostrově tím, že zmutovali a zdokonalili své schopnosti. Naučili se například lovit ptáky ze stromů, jelikož je to lepší způsob, než na ostrově bez potravy čekat, zda nějaký pták přistane. Jejich jed je navíc 5x silnější, aby pták umřel hned a neměl šanci uletět, než jed zapůsobí naplno. Takto vybavení hadi dokážou svým jedem rozpouštět dokonce i maso člověka.
Japonský les sebevrahů
Na první pohled je to možná běžný les, jako každý jiný, ale nenechte se zmýlit – jenom v roce 2010 se zde o sebevraždu pokusilo téměř 250 lidí, z toho 54 pokusů bylo bohužel úspěšných. Tato smutná statistika tak dělá z lesa na úpatí hory Fuji druhé nejoblíbenější místo pro sebevrahy, hned po Golden Gate Bridge. Někteří místní obyvatelé tvrdí, že za to mohou zlí démoni popsaní v japonské mytologii. Reálnějším vysvětlením je však například hustota zdejších lesů, která brání přenosu zvuku a lidé se tak snáze ztratí. V kombinaci s roztroušeným oblečením všude kolem a dopisy na rozloučenou vás bude z tohoto místa opravdu mrazit. Turisté si tak často berou pásku či řetěz, kterým si cestu označují. I tak to není stoprocentní a už jenom tento pocit vás nenechá klidnými.
Kostnice Sedlec v Kutné Hoře
No ano, čtete správně, jedno z děsivých míst se nachází i u nás. Jedná se o kostnici, která je skutečně plná kostí. V minulosti sem místní opat přinesl svatou půdu až z Jeruzaléma a oblíbenost tohoto místa rostla, každý se zde chtěl procházet. Tím se navýšila hustota obyvatel a kostnice měla hned víc potenciálních obyvatel do budoucna. Bylo třeba zakopat nová těla, musela se tedy exhumovat těla stará, respektive pouze kosti. Více než 40 000 koster bylo třeba někam umístit a s tímto úkolem se měl vypořádat místní řezbář František Rint. Ten to pojal opravdu kreativně a kosti vyskládal všude po budově. Svícny, výzdoba a dokonce i mohutný lustr, to vše je těmito kostmi tvořeno.
Opuštěné kouty Ukrajiny
Pokud budete chtít někdy fotit reklamu na totální samotu, vezměte foťák a vydejte se s ním na Ukrajinu. Pripyat je jedno z míst, které muselo být evakuováno po černobylské katastrofě. Dříve město o 50 000 obyvatelích je dnes až děsivě prázdné, přestože nábytek i vše ostatní je stále na svém místě. Knihy podléhají času v knihovnách, panenky se rozpadají v postýlkách, nábytek chátrá v plně vybavených bytech. Dominantou tohoto místa je pak velké ruské kolo – pozůstatek zdejšího zábavního parku, které je považováno za symbol připomínající vše, co se v minulosti stalo.
Malajsijská jeskyně Gomantong
Na první pohled se jedná o velice lákavé místo. Jeskyně je tvořena vápencovým zdivem, které je opravdu velmi fascinující a dosahuje výšky až 300 stop. Jakmile však vejdete dovnitř, zjistíte, že je jeskyně zároveň domovem téměř 2 000 netopýrů, jejichž trus (zvaný guáno) se zde válí – ale opravdu všude. Uklouznete a chcete zachytit zábradlí? Na to nespoléhejte, trus je i na něm. Jakmile se vám podaří dostat přes netopýří trus, čeká vás další zkouška v podobě překonání stovek švábů – protože kde je trus, tam jsou také švábi. Mimo ně zde číhá plno dalších tvorů, jako jsou štíři, sladkovodní krabi, či hadi. Tak co, berete repelent a balíte se na výlet?
Opuštěné město v Pensylvánii
Centralia bylo velmi rušné a přeplněné město díky uhelným dolům, které zde mnoho let vedly k prosperitě celé oblasti. Potom se ale něco pokazilo a důl explodoval. Žár se šířil podzemními chodbami a to se začalo projevovat i nad zemí, kdy rapidně rostla teplota benzinu, nebo se lidem na zahradě propadala půda. Situace se zhoršovala natolik, že kdysi zalidněné město má dnes sotva osm obyvatel a místo tak připomíná spíš území duchů. Přivítají vás zde opuštěné budovy, grafitti nápisy a kouř valící se z podzemí, který se zde bude objevovat dalších nejméně 250 let.
Štítek:
Líbí se vám tento článek?
Můžete ho snadno sdílet na sociálních sítích se svými přáteli.
Přáli byste si navštívit tuto lokalitu? Stačí si vybrat.
Baví vás psát o zajímavých místech světa?
Hledáme nové nadšené kolegy do týmu, kteří by psali pro tento blog.