Minsk, běloruské město s bohatou historií i kulturou
Kromě toho, že je Minsk hlavním a největším městem Běloruska, je i jeho kulturním a hospodářským centrem a oficiálním sídlem Společenství nezávislých států. Je starší než Moskva a má přibližně 1 879 600 obyvatel. K vidění je tu neskutečné množství pamětihodností, krásných kostelů, parků i zámeckých komplexů. Představme si nyní alespoň některé z nich.
Národní knihovna Běloruska v Minsku
Národní knihovna Běloruské republiky patří k největším na světě a je jedním z hlavních lákadel města. Stavba byla zahájena 1. listopadu 2002. O čtyři roky později začal přesun knižních sbírek ze šesti různých budov sem do nové knihovny, jež byla oficiálně otevřena v červnu 2006. Pozornost přitahuje především nezvyklý vrchol stavby, ohromná obrazovka, která je aktivní denně od západu slunce do půlnoci.
Minsk-Arena
Minsk-Arena náleží k nejmodernějším multifunkčním komplexům pro mezinárodní sportovní a kulturní akce v Evropě. Slavnostní otevření proběhlo 30. ledna 2010. V té době se jednalo o čtvrtou kapacitně největší hokejovou arénu Evropy. V komplexu se mohou konat soutěže ve více než pětadvaceti sportech. Aréna je ale i největším koncertním sálem v Bělorusku. Konají se zde koncerty, přehlídky i významné výstavy.
Vítězné náměstí v Minsku
Architektonický soubor náměstí se začal utvářet koncem 30. let 20. století. Roku 1939 začala výstavba dvou klenutých bytových domů, které dnes uzavírají hlavní, rovnou část Independence Avenue. Památník vítězství na počest vojáků sovětské armády, partyzánů a podzemních dělníků se začal stavět v roce 1950. Vyniká uměleckou plastičností a podíleli se na něm největší sochaři Běloruska.
Náměstí Svobody a radnice v Minsku
Stavba náměstí začala v 17. století, jeho architektonický vzhled v té době určoval renesanční a barokní styl. V 19. století získalo svou konečnou podobu, mnoho budov bylo přestavěno v klasicistním stylu. Během druhé světové války byla oblast téměř zničena. V současnosti vypadá podobně jako před sto lety, díky rekonstrukci. Radnice v Minsku je symbolem městské vlády, první zmínka o její kamenné budově pochází z roku 1583. Později byla mnohokrát přestavěna.
Pamětní kostel Všech svatých
Jeden z nejkrásnějších pravoslavných chrámů v Minsku se nachází na křižovatce Kalinowski a Všech svatých. Je jediným památným chrámem v zemi. Zdejší jedinečná krypta nemá ve světě obdoby. Kostel je součástí chrámového komplexu, k němuž patří také dřevěný kostel sv. Trojice.
Botanická zahrada v Minsku
Zdejší botanická zahrada zaujímá co do velikosti třetí místo v Evropě po Královské botanické zahradě Kew v Londýně a parku v Madridu. V okouzlujícím zeleném království koexistují rostliny z celého světa – sibiřský modřín, manchurianský dub, vzácné druhy orchidejí aj. Návštěvníkům se otevírá též růžová zahrada či expozice skleníku s exotickými rostlinami.
Praktické informace k cestě do Minsku
Od roku 2017 již mohou občané Evropské unie vycestovat do Běloruska bez turistického víza, pokud se tam dopraví přes mezinárodní letiště v Minsku a doba jejich pobytu nepřesáhne 5 dní. U pobytů nad 30 dní už je pro občany ČR vyžadováno pozvání. Za účelem získání vstupního víza musí cizinec předložit příslušným orgánům kopii formuláře žádosti, fotografii, doklad o cestování do zahraničí, smlouvu o zdravotním pojištění a další podpůrné dokumenty. Podrobnosti naleznete na webových stránkách Minsku.
Let z Prahy do Minsku trvá přibližně hodinu a dvanáct minut. Zákonným platidlem v Bělorusku je běloruský rubl. Úředními jazyky jsou běloruština a ruština. Zajímavé je, že se tu domluvíte spíše rusky, protože běloruština se v běžném hovoru téměř nepoužívá. Lidé jí ale samozřejmě rozumí a pochodíte s ní lépe, než kdybyste se pokoušeli domluvit anglicky.
Bělorusko se vyznačuje tuhými zimami, kdy je třeba počítat i se silným sněžením a mrazy až -25°C. Horká léta bývají sušší než u nás. V Minsku se průměrně zaznamenává 67 dní s mlhou, což je více než například v Londýně. Nejmlhavější je obvykle chladná polovina roku, zejména měsíc listopad.
Časový posun vůči ČR představuje +2 hodiny v zimním období a +1 hodinu v letním období. (Od roku 2011 tu nedochází ke změně letního času na zimní.)
Je třeba mít na paměti, že jihovýchodní část Běloruska byla zasažena černobylskou katastrofou. Některá místa proto nemusejí být bezpečná. Čeho se ale určitě nemusíte bát, je kriminalita. Ke krádežím dochází zcela výjimečně.
Líbí se vám tento článek?
Můžete ho snadno sdílet na sociálních sítích se svými přáteli.
Baví vás psát o zajímavých místech světa?
Hledáme nové nadšené kolegy do týmu, kteří by psali pro tento blog.