Navštivte Machu Picchu, největší atrakci Peru

Když se řekne Amerika, každý z nás nejspíš hned vidí Times Square, lesklé mrakodrapy v New Yorku, nebo casina v Las Vegas. Občas ale není na škodu zapátrat hlouběji a uvědomit si, že Amerika jako kontinent nám toho nabízí mnohem více a to nejen z moderního světa, ale také z historie.

Pokud tedy odhlédneme od rušných měst a vydáme se objevovat taje Jižní Ameriky, jedním z významných míst, které rozhodně musíme navštívit, bude jistě nejoblíbenější turistická atrakce v Peru – ruiny indického kultovního města Machu Picchu [maču pikču]. Tento klenot ukrytý v Andách najdeme také na seznamu památek UNESCO a od roku 2007 je i jedním z divů světa.

K čemu sloužilo a jak zaniklo Machu Picchu?

Se vznikem města je spojeno mnoho otazníků, jelikož nikdo vlastně neví, z jakého důvodu bylo vystavěno. Přestože si na jeho tvorbě dali Inkové opravdu záležet, pozůstatky nevykazují známky administrativní, vojenské, nebo obchodní důležitosti. Město bylo dokonce dlouhý čas opuštěno a zchátralo, legendy o něm znali jen místní a brzy se na něj zapomnělo. Ruiny byly objeveny až roku 1911 a z dochovaných artefaktů se i tak nedá mnoho vyčíst. Jednou z možných funkcí je klášter, ve kterém byly ženy školeny na služebnice vládců. Tuto teorii podložily nalezené kostry převážně ženského pohlaví. Inkové však nepoužívali písmo, takže neexistují žádné reálně dochované legendy a vše tedy mohlo být zcela jinak.

Poměrně jasný je původ názvu města – pojmenováno bylo podle hory, která se nad ním tyčí. Centrum je navíc v posvátné krajině, zdejší obyvatelé, kterých bylo málokdy více než 1000, uctívali protékající řeku a okolní hory. Mimo tyto informace pak existují tři různé domněnky vysvětlující zánik města – jednou možností je epidemie, což nebylo v minulosti nic neobvyklého, další teorie hovoří o znesvěcení posvátného místa, kvůli kterému museli všichni odejít a město upadlo v zapomnění. Asi nejpravděpodobnější variantou je válka mezi znepřátelenými kmeny a následné vyvraždění zdejších obyvatel.

Cesta k Machu Picchu

Machu Picchu leží asi 80 kilometrů severozápadně od města Cuzca, jisté tedy je, že každý turista si při dobývání tohoto místa užije opravdu něco nezapomenutelného. Jednodušší verze je využít moderní vstup do města, u kterého pravidelně zastavují výletní autobusy. Mnohem dobrodružnější je však jakákoli jiná varianta – můžete cestovat vlakem nebo pěšky s průvodcem.

Přímo k tomuto historickému městu nevede žádná silnice, nejblíže se tak dostanete s využitím železnice, kdy přepravní společnosti Peru Rail zaplatíte minimálně 60 dolarů za 38 kilometrů jízdy jedním směrem.

Při zohlednění i ekonomické stránky výpravy vychází nejlépe využití služeb průvodce. Ten vás bezpečně provede kaňonem řeky Urubamba až k městské bráně. Tato stará incká stezka je poměrně náročná na zdolání, cesta by mohla trvat i několik dní, rozhodně však stojí za to!

Čeká vás neustále střídání kopců a údolí, cesta dlouho jenom stoupá a klesá. Obecně platí, že čím výš se pohybujete, tím méně vegetace kolem vás poroste. I v takto vysokých polohách však narazíte na místní obyvatele, kteří zde žijí velice skromně v jednoduchých domcích z kamenů se slaměnou střechou a živí se převážně chovem alpaky. Život je zde zcela odlišný od toho, na co jsme zvyklí – domácnosti bez elektřiny, pití jen z potůčků, žije zde ta nejstarší generace.

Nakonec však přece jen dojdete do tropického údolí, kde se vám naskytne pohled na zcela odlišný životní styl – okolí plné kávy, koky, zeleně a banánů vás od teď bude doprovázet celých 13 kilometrů, které vás ještě dělí od města. Nyní již stačí projít pralesem podél řeky, s tou se nikdy neztratíte. Po cestě projdete také horským sedlem Abra Málaga a pokud budete mít štěstí na přívětivé počasí, rozhodně si zde vychutnejte přímo dechberoucí rozhled do širokého okolí. Pokud vám však počasí nebude přát, nejen že toho moc neuvidíte, ale může to ohrozit i výšlap jako takový – přes cestu teče řada malých říček, které v období dešťů mohou svou velikostí cestu zcela uzavřít. Abyste se tomuto období vyhnuli, doporučujeme cestovat v období od dubna do listopadu.

Konečně v cíli

Celá cesta pak končí ve výšce 2 430 metrů nad mořem a asi 400 metrů nad řekou Urubamba. V horské sedle se nám tedy konečně naskytne nezapomenutelný pohled na město Machu Picchu. Všechny stavby jsou konstruovány v klasickém inckém stylu. Kvádrové zdivo a opracované kameny jsou na sebe kladeny bez malty nebo jiných pojiv. Mezi hlavní stavby města pak patří Intihuatana, Chrám slunce, nebo Chrám tří oken. Již z názvu staveb tedy plyne, že se jednalo o nábožensky významné místo.

Zatímco hrozby z minulosti město přečkalo, moderní nebezpečí stále ohrožuje jeho existenci. Nejaktuálnější jsou sesuvy půdy, při kterých hrozí rozdělení města na dvě poloviny a zánik této významné památky. Můžeme jen doufat, že k této katastrofě nedojde, jelikož v dnešních dnech návštěvnost města stále roste, denně jej navštíví až 5 000 turistů.

Nyní již tušíme, jak významné Machu Picchu je z hlediska historického a architektonického. Nejen místo samotné, ale i cesta k němu je rozhodně zážitek, na který se nezapomíná – rychlé změny vegetace i teplot, mnoho dalších památek, které po cestě můžeme navštívit, zajímavý životní styl domorodců, kteří se živí chovem dobytka, pěstováním plodin a prodejem čerstvého ovoce u cest. Pokud je tato památka i na vašem cestovatelském seznamu, vzhledem k hrozícímu nebezpečí sesuvu půdy s návštěvou neotálejte.