Objevte tajemství zpracování ceylonského čaje

Pokud máte rádi kvalitní sypané čaje, jistě dobře znáte i čaj ceylonský. Jak název napovídá, tento druh černého čaje se pěstuje pouze na ostrově Cejlon, tedy až na daleké Srí Lance. Přemýšleli jste ovšem někdy, co všechno se musí nejprve stát, abyste si mohli šálek tohoto výborného čaje doma uvařit? Víte, jak se takový čaj sbírá a jak dlouho trvá, než se z čerstvých lístků čajovníku stane pravý ceylonský čaj?

Pojďte si s námi rozšířit obzory a podívejte se, jak se tento čaj zpracovává. Uvidíte, že až si jej příště zase uvaříte, bude vám díky nabytým vědomostem chutnat ještě lépe!

Pravý ceylonský čaj se vyrábí podle tradičních způsobů zpracování, tzv. ortodoxní metodou. Dodnes proto většinu práce stále zastávají lidé, a nikoliv stroje, které práci (nejen) na plantážích značně urychlují. Jak totiž největší znalci praví, výroba dobrého čaje se nesmí uspěchat.

Čeká-li vás dovolená na Srí Lance, pak byste návštěvu čajových plantážích určitě neměli vynechat. Pokud se vás ovšem tato exotická dovolená v dohledné době netýká, můžete se s námi alespoň z pohodlí domova podívat, jak taková výroba čaje na Srí Lance probíhá.

Zpracování pravého ceylonského čaje spočívá v celkem šesti fázích. Přestože se proces zpracování čaje může jevit jako poměrně jednoduchý, nenechte se ošálit. Velmi podstatnou roli zde hrají i ty sebemenší detaily, které mohou nenávratně ovlivnit chuť, vůni i vzhled výsledného čaje.

1.    Trhání čajových lístků

Aby mohlo k výrobě čaje vůbec dojít, je potřeba listy čajovníku nejprve nasbírat. Trhání vyžaduje velkou zručnost a pečlivost, pro kterou se nejlépe hodí jemné ženské ruce. V případě ceylonského čaje se trhají vždy jen tři nejmladší lístky z vrcholu větvičky, které zaručují vysokou jakost čaje. Jedna šikovná sběračka dokáže za den natrhat až 20 kg čaje.

2.    Vadnutí čajových listů

Když se čajové listy svezou z plantáží, je nutno je nechat tzv. zvadnout. Lístky se rovnoměrně rozprostřou na dlouhé pásy v dobře větraných a prosvětlených místnostech, kde se nechají 18 až 24 hodin ležet. Během této doby ztratí zhruba dvě třetiny vlhkosti, čímž se listy stávají pružnější a tvárnější.

3.    Rolování čaje

Vlastnosti, které lístky získaly vadnutím, jsou stěžejní pro fázi mechanizovaného rolování. Během tohoto procesu se listy válejí a lámou tak dlouho, dokud se dostatečně nenaruší listové buňky. Jakmile se buněčné šťávy s enzymy dostanou do kontaktu se vzduchem, začne se spouštět přirozený chemický proces oxidace, který je nezbytný pro následnou fermentaci.

4.    Fermentace čajových lístků

Právě fermentací začíná nejdůležitější fáze celého procesu zpracování čaje. Rozrolované listy se opět rozprostřou na dlouhé pásy, kde se nechají fermentovat. V listech dochází k uvolňování teinu a ke vzniku éterických olejů, které mají vliv na vůni čaje. Doba fermentace je vždy jiná a jen velmi zkušené oko dokáže správě poznat, kdy se má proces ukončit – někdy po 20 minutách, jindy třeba až po 5 hodinách. Pokud se fermentace ukončí příliš brzy, bude mít výsledný čaj syrovou chuť, pokud se ukončí pozdě, bude čaj slabý a bez chuti.

5.    Sušení čaje

Aby se proces fermentace ukončil, je potřeba z listů co nejrychleji dostat veškerou zbylou vlhkost. Proto se listy na konci fermentace přemístí do sušících pecí, kde se za vysoké teploty dostatečně vysuší. Během sušení se lístky zmenšují a výrazně tmavnou – odtud název černý čaj.

6.    Třídění čaje dle velikosti lístků

Na konci celého procesu se usušený čaj roztřídí na mechanických sítech podle velikosti lístků. Největší listy spadají do kategorie Leaf (listový), menší Broken (zlomkový lámaný) a zbytek je v kategorii Dust (prach). Čím větší jsou kousky listů, tím vyšší je i cena čaje. Roztříděný čaj se poté zabalí a distribuuje se do celého světa.