Ochutnejte moravské speciality s nevšedními názvy

Vybrali jsme pro vás několik tradičních a oblíbených specialit původem z Moravy. Jaké výtečné pokrmy se ukrývají za nevšedními jmény? Některé z nich už určitě znáte, s jinými se možná teprve seznámíte. Vězte však, že jsou všechny velice chutné.

Horácké zahýbance

Horácké zahýbance představují jednoduchou, a přitom zajímavou úpravu pečeného bramborového těsta s krajovou náplní z jablek, mrkve a máku. Uvedené suroviny svědčí o původu z Horácka, oblasti, jejíž největší část dnes spadá do kraje Vysočina.

Recept pochází z okolí Velkého Meziříčí, města plného pamětihodností. Navštivte třeba tamní zámek, jehož část zabírá Muzeum Velké Meziříčí. Rozsáhlý areál s hradbami a parkem má své místo na seznamu kulturních památek. Z dalších atraktivních staveb jmenujme kostel sv. Mikuláše na náměstí, Novou synagogu, Starou synagogu využívanou jako muzeum aj.

Loštická česnečka

Jednoduchá a zdravá polévka původem z Loštic bývá dodnes součástí jídelníčků moravských hospůdek. Hlavními ingrediencemi jsou česnek a tvarůžky, typické pro všechny moravské hospody po celé minulé století.

Loštice leží v jižní části okresu Šumperk v Olomouckém kraji a jsou známé především dlouhou tradicí výroby olomouckých tvarůžků. Ostatně zde také najdete muzeum, které nabízí vhled do historie jejich výroby. A co je zvlášť zajímavé, vyskytuje se zde rovněž tvarůžková cukrárna, vyrábějící Poštulkovy tvarůžkové moučníky – slané dobroty s jemnou tvarůžkovou pěnou.

Zájemci o kulturu a historii mohou navštívit památník malíře Adolfa Kašpara a expozici o dějinách města, ateliér řezbáře Jaroslava Beneše či židovskou synagogu. Ta je přístupná o víkendech.

Lužické praskokrky

Tradiční recept z nekynutého těsta pochází z obce Lužice v okrese Hodonín. Nudle neboli „krajance“ se zavařovaly do polévek, zejména fazolových. Upravené s praženou krupicí byly poměrně syté a podávaly se s hlávkovým salátem jako hlavní polední jídlo. Vařívaly se hlavně v létě, ale některým strávníkům příliš nevyhovovaly jednak proto, že šlo o bezmasé jídlo, a také kvůli tomu, že špatně lezou do krku.

Lužice leží 4 km jihozápadně od Hodonína a dosud se zde udržují tradice a zvyky Slovácka. K místním zajímavostem patří kostel sv. Cyrila a Metoděje z roku 1874, sousoší Piety s křížem a památkový domek zvaný Starý kvartýr, předělaný na muzeum.

Olomoucké tvarůžky

Výroba moravského zrajícího sýru z odtučněného mléka se již od 15. století tradičně soustředila do regionu Haná. Dnes je s ní spojeno, jak již víme, město Loštice. Označení olomoucké tvarůžky vzniklo díky trhům v Olomouci, kde se sýry prodávaly, ačkoli většina se jich vyráběla v okolních vesnicích pod názvem selské tvarůžky. Samo slovo tvarůžky má původ v tvarohu, meziproduktu výroby tvarůžků.

Centrum Olomouce koncem dubna ožívá festivalem na počest této typické hanácké speciality. Návštěvníci mohou ochutnávat tvarůžky v teplém i studeném provedení. Nechybějí ani tvarůžkové dezerty a pivo z hanáckých minipivovarů. Součástí bývá též zajímavý doprovodný program zahrnující vystoupení folklorních souborů.

Štramberské uši

Pochoutka z perníkového těsta ve tvaru kornoutu se tradičně peče ve Štramberku a okolí. Od roku 2007 jsou Štramberské uši prvním českým potravinářským výrobkem, kterému Evropská unie přiznala ochranu zeměpisného označení původu v rámci standardní procedury.

Štramberk se nachází v okrese Nový Jičín nedaleko Kopřivnice. Jeho dominantou je stejnojmenný hrad s gotickou věží Trúba, jež slouží jako rozhledna. Na náměstí sídlí Muzeum Štramberk a Muzeum Zdeňka Buriana. Na hoře Kotouč se pak nalézá městský park Národní sad s galerií soch a památníků osobností českých dějin. Je zde i jeskyně Šipka, proslavená nálezem zlomku spodní čelisti neandrtálského dítěte.

Valašský frgál

Vynikající koláč původem z Valašska se v současné době rozšířil po celé zemi prostřednictvím poutí a folklorních akcí. Můžete ho ochutnat prakticky na každém řemeslném jarmarku při příležitosti oslav nějakého výročí, třeba v prosinci o Napoleonských dnech ve Slavkově u Brna nebo během populárních burčákových slavností ve Znojmě. Z velkých kulatých koláčů rozmanitých příchutí si určitě vyberete ten svůj, ať už to bude povidlový, borůvkový, brusinkový, hruškový, tvarohový, makový nebo úplně jiný.

Žítkovské naleváky

Jde o jednu z tradičních úprav placek pečených na plotně. Polevu tvoří máslo, horké mléko, mák a cukr. Používala se i na jiné buchty. Podobně připravená slavnostnější buchta se podává i jako štědrovečerní jídlo zvané „pukance“.

Recept pochází ze Žítkové, což je obec v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji. Její historické území se rozkládá v pěti katastrálních územích a dvou státech (ČR a SR). K zajímavým místům obce patří kaple Panny Marie Kopanické, nově zbudovaná stavba pěkně zapadající do krajiny.