Romantické i monumentální bulharské pevnosti

Během mých průzkumných výprav Bulharskem jsem narazila na několik historických skvostů, o které bych se s vámi ráda podělila. Nejsem zrovna velkou milovnicí letopočtů a rodokmenů, tak prosím berte můj výčet spíše jako vyjádření sympatií k danému místu. Putování po bulharských pevnostech právě začíná.

1. Pevnost Tsarevets

Zeptáte-li se v Bulharsku na pevnost Tsarevets, tak se připravte na dlouhé vyprávění, okořeněné velkou dávkou vlastenectví. Bulhaři jsou na tuto pevnost po právu velmi hrdí. Vidí v ní připomínku dob, kdy bylo Bulharsko největším a nejmocnějším státem v jihovýchodní Evropě. Město Veliko Tarnovo bylo v letech 1185 – 1395 hlavním městem celé země i sídlem středověkých carů a monumentálnost celé stavby tomu jen nasvědčuje. Do dnešních dní se dochovaly 12 metrů vysoké a až 10 metrů tlusté zdi, zbytky klášterů z 12. a 13. století, 18 kostelů, pozůstatky trůnu, římské sloupy, vstupní brány i obdivuhodně zachovalé věže.

Díky výhodné poloze na kopci i velmi silným zdem odolávala pevnost velmi dlouho nájezdům Turků, kteří po dlouhém obléhání prolomili hradby a celý komplex vyplenili. Já jsem se se zájmem vrhla na prozkoumávání pozůstatků více než 400 měšťanských i šlechtických domů. Toto místo má úžasnou magickou atmosféru a rozhodně stojí za návštěvu. Celý areál je lemován vzrostlými stromy, poskytujícími příjemný stín v horkých letních dnech.

2. Pevnost Asenova

V nádherném prostředí pohoří Rodopy, nedaleko města Asenovgrad, se na vysokém kopci ukrývá nádherná středověká pevnůstka. Malé středověké městečko má své kořeny v raně byzantském období. Nejstarší dochované nápisy hovoří o rozsáhlých úpravách za dob cara Ivana Asena II. (1231). Díky mravenčí práci restaurátorů můžeme dnes obdivovat základy hradeb vysoké až 3 metry (původní výška činila 12 metrů), pozůstatky věže, kanalizace i menšího kostelíka zasvěceného Panně Marii. Právě kostel je nejzachovalejší částí celé pevnosti. Ve dvoupatrové stavbě (12.-13. století) jsou k vidění výborně zrestaurované nástěnné malby. Naprosto nezapomenutelné jsou výhledy na okolní hory a fotografie se západem slunce musí chytit za srdce snad každého.

3. Pevnost Baba Vida

Do této pevnosti mě nalákal především její vtipně znějící název. A stráveného času rozhodně nelituji. Jedná se o nejzachovalejší středověký hrad v zemi (často využívaný filmaři). Pevnost je postavena na zbytcích římského opevnění z 10. století. Sloužilo k obraně města Vidin na břehu Dunaje. Podle legendy měl král Vidin tři dcery, před smrtí rozdělil říši na tři části. Nejstarší Vidě byl dán Vidin. Její sestry neměly šťastná manželství a tak se Vida rozhodla zůstat svobodná. Dala postavit ve svém městě pevnost a chtěla zbytek života strávit za jejími zdmi. Během její výstavby se zamilovala do architekta. Svůj slib dodržela a po dokončení stavby nechala architekta zabít. Dnešní opevnění zabírá území o rozloze 5 akrů a má tvar lichoběžníku. Původně byla celá stavba obklopena 6 metrů hlubokým vodním příkopem, napájeným vodou z Dunaje, díky němuž odolávala i několikaměsíčnímu obléhání. Na hradbách jsou k vidění 4 masivní kamenné věže (13.-14. století). Nesporné kouzlo má i výhled na líně plynoucí Dunaj.

4. Pevnost Kaliakra

Jen 30 km od elegantní Albeny se nachází jedno z nejromantičtějších míst v Bulharsku – mys Kaliakra. Načervenalý, rozeklaný skalní výběžek vyčnívá 70 metrů nad mořskou hladinou (jen tady můžete při troše štěstí spatřit dovádějící delfíny). První osídlení zde bylo již za dob starověkých Thráků ve 4. stolení př. n. l. Podle legendy se po smrti Alexandra Velikého (roku 323 př.n.l.) zmocnil jeho místodržící Lysimachus celé Thrákie a jeho flotila ztroskotala za bouře u útesu. Další z legend vypráví o 40 dívkách, které se vrhly z útesu aby unikly životu v tureckém otroctví. Na konci útesu je v jeskyni malá kaplička s kovovým křížem věnovaná památce těchto nešťastných dívek.

Nepřístupnost útesu byla ideálním místem pro stavbu nedobytné pevnosti. Největší rozkvět zažila pevnost ve druhé polovině 14. století, kdy se stala hlavním městem knížectví Karvuna, vedeným panovníkem Dobrotitsem (nejvíce dochovaných nálezů pochází z tohoto období). Byla i součástí jedné z největších námořních bitev na Černém moři. Roku 1791 v rusko-turecké válce. Socha vítězného admirála Fjodora Fjodoroviče Ushakova v nadživotní velikosti je umístěna před branou do pevnosti. Do dnešních dní se dochovala vysoká vstupní brána v místech, kde je vstup z pevniny nejužší.

Příjemnou procházku mezi zbytky původního osídlení ozvláštňují vysoké kamenné sloupy s vytesanými postavami a kovovými zvony, sochy v nadživotní velikosti, pozůstatky římských lázní i kamenné základy původních budov. V jedné z jeskyní je také malé archeologické muzeum. Velmi sugestivní jsou výhledy ze skal na moře. Okraj útesu je volně přístupný a pokud netrpíte závratí, můžete si pořídit nádherné snímky. Já jsem se raději držela v uctivé vzdálenosti.