Možnosti cestování a dopravy

V hlavním městě Džibuti žijí dvě třetiny obyvatelstva země. Zbylou třetinu tvoří kočovné kmeny obývající střed Džibutska. Kočovníci využívají k přepravě vlastní nohy a hřbety velbloudů či oslů. Město Džibuti funguje spíše jako mezinárodní dopravní uzel. V průmyslovém přístavu se náklady překládají z jedné lodi na druhou. Sem putuje veškerá humanitární pomoc v podobě nedostatkových potravin a surovin. Pro soukromou dopravu do země je nejvýznamnější letiště v hlavním městě. Pravidelná linka z Paříže do Džibuti přepravuje pasažéry třikrát týdně. Další letecké společnosti vyrážejí z Londýna nebo z Moskvy. Letiště v Džibuti má spojení s okolními africkými státy. Dalších šest menších letišť uvnitř země obsluhují domácí aerolinky Air Djibouti a Red Sea Airlines.

Povrchová doprava není v ideálním stavu. Asfaltová silnice vede do Džibuti z eritrejského města Assabu. Celoročně sjízdná silnice spojuje i Džibuti a somálské město Loyoda. Uvnitř země se táhne asi 2800 kilometrů silnic, ale jen desetinu pokrývá asfaltový povrch.

Železniční trať spojující Džibuti a etiopskou Addis Abebu byla inaugurována na začátku 20. století. Oba státy se měly společnými silami podílet na rekonstrukci tratě, ale smlouva byla v roce 2009 etiopskou vládou vypovězena. Zahraničním turistům se nedoporučuje využívat železniční ani autobusové dopravy z důvodu hrozby teroristických útoků. Při cestování autem je nutná dávka obezřetnosti. Území Džibutska je stále částečně zaminované.