Místní kuchyně

Eritrejská kuchyně zatím čeká na svůj světový boom. Recepty lokálního významu se mísí s evropskou, zejména italskou, kuchyní. Eritrejci si potrpí na dobré cappuccino a pizzu i na přípravu jídel v domácím prostředí a recepty děděné z generace na generaci. Kuchyně vychází z plodin pěstovaných v úrodných oblastech. Endemická rostlina teff je základem pro indžeru, kvašenou placku nakyslé chuti. Ta se přikusuje ke směsím ze skopového, rybího nebo hovězího masa se zeleninou. Placka leží uprostřed stolu na velkém talíři a každý strávník ji trhá po malých kouskách, které namáčí ve směsi. Příboru není třeba. K jídlu se používá jen pravá ruka. Při konzumaci pokrmu levou rukou by došlo k urážce Boha. V menu tradičních restaurací figurují další pokrmy, například fui - pečené fazole, dorho – pečené kuře, širo – čočková kaše. Ve větších městech snadno seženete evropskou kuchyni jako špagety, pizzu a saláty. Sladké zákusky si koupíte v obchodech s názvem Pastry shop. Dortíky a bábovky slazené medem či popcorn se přikusují ke kávě. Do kávy se občas přidává zázvor a pouze v Eritreji a Etiopii zažijete pravý kávový obřad.

Co se týká nápojového lístku, i do Eritreje dorazila globalizace. Firma Coca Cola na místním trhu dominuje. Alkoholické nápoje se vyrábí z ječného sladu, prosa, datlí nebo kvašeného medu. Likér Suva se připravuje vařením sladu a listů ze stromu Gešo. Medové pálence se říká Tadž. Kořalka Arake se vyrábí z ječmene, prosa nebo datlí.