Pokud po příjezdu vstoupíte do hotelu a na recepci hraje televize naladěná na ruský program, co nejrychleji utečte, pokud je to možné. Neučiníte-li tak, nedivte se. Máte možnost se na všechno naštvat a nechat si otrávit dovolenou, nebo si užívat legrace z kulturního šoku a vrátit se do dob ROHáckých ubytoven v ruském podání. My jsme naštěstí zvolili druhou variantu a zábavy jsme si užili více než dost. Dokonce jsme si vymysleli příběh o hotelu. Italům už se do něj po letech provozování nechtělo investovat a bylo jim to už hloupé jej dál v tak dezolátním stavu provozovat a tak jej prodali někomu, komu to hloupé nepřišlo. Koupili jej soudruzi z Ruska. Ocitli jsme se sami Češi v ruském zajetí.
Ubytování
Hotel na první pohled vypadá standardně. Třípatrová budova, dole terasa, ve vstupní hale bar, recepce a jídelna. Když ale vstoupíte do výtahu, jste rázem ve velmi vybydleném paneláku. Stěny pokryté vyrytými nápisy zejména v azbuce, špinavý prošlapaný kovral a všechno trochu nakřáplé, trochu nakřivo a trochu špinavé. Chodby mají do druhého patra červené koberce, které pamatují i lepší století, než je to současné a ve třetím patře jsou jen dlaždice se zřetelnými stopami úklidového snažení nezkušených brigádnic. Přímo před schodištěm je na chodbě na zemi vyžraná sněhobílá stopa po louhu. Pokoj jednolůžkový je malinkatý a zase nese stopy zápolení. Šatní skříň má rozbitý zámek, stolek má upadlá dvířka, která jsou opřena o zeď za postelí, Televize má natvrdo naladěný jeden nesmyslný německý program a koupelna je jeden sprchový kout, v němž je navíc WC, bidet a umyvadlo. Když se sprchujete, tak si pocákáte všechno od prkýnka po toaletní papír. Odpad je omotán izolepou, aby netekl, ale díky prasklé trubce ve zdi teče po stěně neustále čůrek vody. Máte tak pod nohama neustále vlhko. O plísni bující ta z tohoto důvodu nemluvě. Rozměry rozhodně nejsou pro někoho, kdo působí klaustrofobií. Pěkný je balkon, spojený s vedlejším pokojem. Nad ním je ale stříška, která se věkem propadla a tak je radno se některým místům vyhýbat, i když neprší.
Strava
V pokynech na cestu se uvádí nepravdivé informace. Snídaně byla jen sladká, slaná varianta se za celý týden nevyskytla. Nápoje jen z automatu mimo mléka. Zelenina volně, žádný bufet, a menu jen jedno, ne výběr ze tří. Vypozorovali jsme, že na některé stoly se nosí i jiné další chody, ale nevypátrali jsme, podle jakého klíče. Obsluha byla spíše amatérská a obsluhující působili jako rozpačití brigádníci, kteří toho moc nevědí a ani je hosté moc nezajímají. Porce dosti malé, ale nakonec stačily. V Rimini se žije ze slunce. Nakonec jsme tomu ale občas pomohli polední pizzou nebo nákupem v blízkém obchůdku.
Služby hotelu
Jak již bylo řečeno výše, obsluha hotelu byla dost improvizovaná. Jeden zaměstnanec recepce (ruské národnosti) se mě zeptal, jestli jsem taky Rus. Když jsem odpověděl skromně, že jsem Čech, zatvářil se velmi znechuceně a jen mávl rukou. To potěší, ne? Tomu se říká laskavý přístup k hostům. Pokojské se snažily, ale stejně se občas nějaký vajgl na koberci na schodišti našel. Jak se tam dostal, když se v hotelu nekouřilo?
Co jsme si jinak nezařídili sami, to nebylo. O nějakém delegátovi jsme neslyšeli, ale nakonec aspoň nikdo neprudil. Takže jsme si udělali program a výlety sami. San Marino, varhanní koncert, taneční festival, procházky po historickém centru a mořském břehu nepočítaje.
Pláž
Pláž je slušná. Platí se slunečník a lehátka. Asi 5 E na osobu a den. Hotel svou pláž nemá. Zajímavost. Na pláž se jde ulicí Bedřicha Smetany.
Celkový dojem
Na jednorázové pobavení ano, ale už bych si příště vybral jiný hotel. Nevím, jestli je o této situaci zpravena Invia a nebo CK. Každopádně je to pro mne velmi poučné a příště už se podobné situaci pokusím vyhnout pečlivějším zkoumáním situace. Tři hvězdičky totiž jsou velmi relativní. Hotel Felsinea by si zasloužil maximálně dvě, spíše jednu. Jak jsme se pak dozvěděl od známých, kteří žijí v Itálii již delší dobu, tak by spíše odpovídal té nejlevnější ubytovně. Každopádně jsem si, ale dovolenou užil a bylo to svým způsobem mnohem zajímavější, než nějaký nudný luxus. Už bych do toho, ale znovu nešel a příště se rád budu nudit v nějakém standardním tříhvězdičkáči. Nebo si dám i čtyři.