Popis
Florencie je hlavním městem malebného vonného Toskánska v povodí řeky Arno. Název města je nasnadě, název Florencie totiž pochází z italského fiorentina, což v překladu znamená ?kvetoucí?. Italský ekvivalent názvu města je Firenze. Město bylo své doby kolébkou renesance, což jde poznat hned na první pohled. Ve 14. století se do čela města dostal rod Medicejských. Členové rodiny Medicejských byli velkými zastánci umění, a proto do města zvali největší dobové malíře, spisovatele a architekty. S historií města jsou tedy nerozlučně spjata zvučná jména umělců jako například Alighieri, Boccacio, Botticelli, Da Vinci, Michelangelo či Petrarca.
Florencie je jedním z nejdůležitějších měst Itálie, v letech 1865 až 1870 byla dokonce dočasně ustavena hlavním městem nově vzniklého italského království z důvodu obléhání Říma francouzskými vojáky.
Kdo rád jezdí za památkami, ten se ve Florencii zajisté nudit nebude. Naopak. Město je totiž jakýmsi muzeem samo o sobě. Povědomé z nesčetných fotografií vám zajisté bude hlavní florentské náměstí Piazza della Signoria neboli Radniční náměstí, jehož dominantou je socha Michelangelova Davida nacházející se v Loggia dei Lanzi, otevřené hale s křížovou klenbou ozdobené třemi gotickými sloupy. Zdejší socha je však jen kopií. Originál se od roku 1873 nachází v galerii Accademia. Ta byla původně založena jako malířská škola, dnes se však vyznačuje především Michelangelovými díly.
Další dominanta náměstí stojí hned vedle a je jí radnice Palazzo Vecchio neboli Starý palác. Nad radnicí se tyčí 95 metrů vysoká věž Torre d´Arnolfo připomínající středověký hrad. Věž sloužila jako architektonický vzor dalším podobným stavbám v celém Toskánsku. V těch několika málo letech, kdy byla Florencie hlavním městem Itálie, zde sídlil italský parlament a spolu s ním také ministerstvo zahraničních věcí. Celá stavba se pyšní bohatou renesanční výzdobou a její prostory si mohou turisté prohlédnout i zevnitř. Horní část stavby je spojená jak s galerií Uffizi, chloubou renesančního umění, tak s Palazzo Pitti, který dříve sloužil coby sídlo florentských panovníků. Dnes jsou součástí paláce čtyři muzea s jedinečnými sbírkami umění. Od paláce se můžete vydat směrem k zahradám Boboli. Ty slouží jednak jako místo odpočinku a jednak jako jakási oáza přírody uvnitř města. V parku se můžete kochat množstvím zahrad, fontán, umělých jezírek či jeskyní spolu s malou pevností Belvedere.
Dříve zmíněná galerie Uffizi nabízí ve svých prostorách díla význačných renesančních mistrů jako Michelangela, Raffaela, Botticelliho, Leonarda, Tiziana, Rubense a dalších. Po Vatikánských muzeích je druhá co do počtu vystavovaných předmětů v Itálii. Na Piazza della Signoria se rovněž nachází Neptunova fontána z 16. století.
Z Piazza della Signoria se můžeme vydat směrem k další vyhlášené stavběa to k florentské katedrále, neboli dómu. Obrovská majestátní kopule dómu Santa Maria del Fiore (neboli Duomo Santa Maria del Fiore) přitahuje nejvíce pozornosti z celého panoramatu města. Tato třetí největší italská katedrála stojí na Katedrálním náměstí (Piazza del Duomo). Náměstí je z druhé strany spojeno s Piazza San Giovanni ozdobeným jedinečným baptisteriem sv. Jana. Tento komplex staveb tak tvoří zajímavý a vyhlášený architektonický celek. Samotná kopule katedrály Santa Maria del Fiore je ohromující svou velikostí a krásná svým vyhotovením. Její fasáda, vzniklá v 19. století, je obložena pruhy bílého, zeleného a růžového mramoru, jenž dohromady tvoří majestátní dekoraci. Samotný interiér katedrály je však poměrně prostý. Dovnitř je vstup turistům povolen, ovšem musíte překonat bariéru o výšce 463 schodů, které vás však dovedou až přímo dovnitř kopule. Shora se vám pak naskytne úchvatný pohled na celé město i jeho okolí.
Při toulkách Florencií nesmíte opomenout procházku starým mostem Ponte Vecchio, kde můžeme prozkoumat jedinečné umění vystavované obchodníky a prodavači. Tato tradice na mostě existuje již od 13. století.
Kousek od katedrály Santa Maria del Fiore leží náměstí Piazza San Lorenzo se stejnojmenným kostelem, na jehož stavbě pracovali vyhlášení umělci Bruneleschi a Michelangelo. Kostel se měl stát rodinným kostelem rodiny Medicejských a skýtá také rodinnou hrobku. V rohu náměstí taktéž stojí mohutný palác Palazzo Medici-Riccardi, který je jedním z nejstarších renesančního typu.
Na náměstí San Marco v univerzitní čtvrti stojí stejnojmenný kostel ze 14. století, který původně existoval jako sídlo řádu dominikánů. Byl bydlištěm mimojité i pro známého malíře Fra Angelica, jenž vyzdobil mnišské pokoje svými malbami. Svého času zde také žil G. Savonarola, mnich, jenž proslul odvážnou kritikou církve, za což zaplatil vlastním životem.
Nepříliš daleko najdeme archeologické muzeum Museo Nazionale Archeologico pyšnící se vzácnou sbírkou etruského umění.
Pokud vás florentské umění a památky nadchnou, vyplatí se jistě vyjet si pár kilometrů za město a prozkoumat některé z Medicejských vilek v okolí. Nejznámějšími jsou Villa di Castello, Villa della Petraia a Villa Careggi.
Blízké městečko Fiesole bylo za dob renesance oblíbeným letním sídlem bohatých Florenťanů. Středem města je kouzelné náměstí Piazza Mino da Fiesole s radnicí a muzeem Bandini pyšnícím se sbírku florentského umění ze 13., 14. a 15. století.
Itálie, Florencie, Hotel: Berchielli 
