O KOSOVU

Kosovo patří k několika málo státům nepohlceným turistickým ruchem. Zatím je to země pro cestovatele a dobrodruhy, ačkoliv už sem pronikají cestovní kanceláře s prvními poznávacími zájezdy. O území na Balkánském poloostrově se vedou spory už od roku 2008, kdy Kosovská republika vyhlásila nezávislost na Srbsku. To ji však stále považuje za svou autonomní provincii. Kosovo sousedí s Makedonií, Albánií, Černou Horou a Srbskem. Nemá žádný přístup k moři.

Většinu území pokrývají vysoké hory a zalesněné kopce – pravý ráj pro turisty a horolezce. Nejvyšší hora Deravica měří 2656 metrů. Průzračně čistá jezera svádí k příjemnému ochlazení za teplých letních dní. Jediným národním parkem je Šar Planina zasahující i do Albánie a Makedonie. Sem míří první turisté a lyžaři.

V Kosovu žijí asi 2 miliony obyvatel. Většina z nich se soustřeďuje v hlavním městě Priština. 90% obyvatel jsou Albánci, 7% kosovští Srbové a zbylá 3% připadají na národnostní menšiny. V Kosovu se platí eury. Díky přítomnosti amerických vojáků se dobře domluvíte anglicky i s místními. Úředním jazykem je albánština a srbština.

Cestovní kanceláře objevují v posledních letech krásu Kosova. Krajina podobná Chorvatskému vnitrozemí s rozestavěnými domy a prvními většími obchodními centry má své kouzlo. Priština vybudovala mezinárodní letiště. Nad zástavbu vystupují mešity s krásnou mozaikovou výzdobou. Největší z nich postavil sultán Mehmed II. v roce 1460. K architektonickým památkám patří také budova Parlamentu, mešita Carshi, mešita Jašar Paša, Sultánova mešita, kostel svatého Mikuláše (jediný aktivní pravoslavný kostel v Prištině), Hodinová věž, památník New Born, Národní univerzitní knihovna a Kopec mučedníků. Historii a kulturu země vám přiblíží Etnologické muzeum a Kosovské muzeum. K dalším turisticky atraktivním městům se řadí Prizren, Mitrovice, Gjakove, Ferizaj, Gjilan a Peje.