Popis

Norské město Trondheim dříve všichni znali pod původním jménem Nidaros. Trondheim leží na západním pobřeží Skandinávského poloostrova v ústí řeky Nidelva. Podle města byl nazván 150 kilometrů dlouhý fjord – Trondheimsfjorden. S počtem obyvatel necelých 170 000 a s rozlohou 341 kilometrů čtverečních se Trondheim řadí na třetí příčku největších měst Norska. Průměrná roční teplota dosahuje 9oC. Délka slunečního svitu se radikálně liší od našich podmínek. V prosinci slunce vychází kolem 10. hodiny ranní a zapadá už ve 14.30. Letní noci naopak připomínají život ve dne.

Základní kámen Trondheimu položil v roce 997 Olaf Tryggvasson, který tím zvolil hlavní dvorec své říše. V Nidarnu, královském sídle, postavil Olaf I. kostel zasvěcený svatému Klimentovi. Jeho nástupce, Olaf II. ustanovil křesťanství jako jediné náboženství v království. Přesunutí moci se ale nelíbilo bohatému obyvatelstvu, vyhlásili selskou válku a Olaf II., poražen, v rozhodující bitvě padl. Paradoxem zůstává, že byl roku 1035 Olaf II. prohlášen za svatého, jeho ostatky byly pohřbeny v kostele svatého Klimenta a tehdejší Nidarn se stal poutním místem, náboženským centrem, i přes nevůli sedláků. Už roku 1153 se stal Nidarn sídlem arcibiskupů a jeho infrastruktura se významně rozrostla. Reformací z roku 1536 klesl duchovní i obchodní význam města a Nidarn byl přejmenován na Trondheim. S novou vládou přišel i nový rozkvět. Trondheim exportoval tresky, sledě, dřevo a měď. Roku 1681 zničil celé město nenadálý požár. Nové výstavby se ujal architekt generál de Cicignon, mezi jehož práci patří hlavní třída Munkegate nebo čtvrť Bakklandet. V roce 1800 vynikaly obchodní aktivity Trondheimu nad ostatní města. Vyrůstaly nové obchodní dvorce a obyvatelstvo z venkova se stěhovalo za prací do Trondheimu. S industrializací přišla i železnice a nový přístav a roku 1969 dovršila rozvoj univerzita.

Trondheim vyniká několika pamětihodnostmi. Mohutný Nidaroský dóm je největší gotický chrám ve Skandinávii. Měří 102 metry a po staletí v něm probíhala korunovace norských králů. Arcibiskupský palác, nejstarší severská světská stavba, slouží částečně jako muzeum. Z roku 1180 se dochoval unikátní rytířský sál. Na třídě Munkegate se nachází sněmovna z 50. let s keramickými reliéfy zobrazujícími dějiny města. Naproti ní stojí uměleckoprůmyslové muzeum s expozicemi nábytku, šperků, krojů a lidových předmětů. Na tržiště Torget shlíží z 20 metrů vysokého sloupu socha zakladatele Olafa Tryggvassona. V severní části města stojí palác Stiftgården z roku 1770. Rokoková stavba patří k nejstarším dřevěným sídlům ve Skandinávii.